Jsem už fakt strašne unavený. Zavrtám se pod peřinu a usnu copy dup. Když tak o tom přemýšlím, je to přesně 7 let, co jsem přijal vévodovo pozvání, tenkrát mi ukázal ten záhadný dopis od rytíře Raka, připadá mi, jakoby to bylo včera... Odkaz rytíře Raka, ano pamatuji si to dobře...

Usnul jsem...


Slunce svými dotěrnými paprsky ozařuje celý pokoj. Je na čase vstát. Vévoda je již po snídani, jak ho znám.
Vycházím z pokoje.

"Dobré ráno pane, jak jste se vyspal ?" ptá se služebná.

"Ale ano, šlo to."
"Výborně, jako vždy tady."
"Jsem celý rozlámaný, jakobych spal na trní..."