"Ne děkuji, já dluhy nedělám."

"No jak myslíš, jen by mě zajímalo, čím budeš platit," ušklíbl se potměšile jeden z cizinců.

"Tak s tím už si vy hlavu lámat nemusíte..." odvětil jsem a pomalu se vydal za hostinským.

"Ale... tak panáček nemá na zaplacení, no budeš si to muset odpracovat v kuchyni a pak ještě nasekáš dříví co mám na dvoře."
"Děkuji, vezmu si z toho ponaučení," odpověděl jsem provinile.

Umýt těch pár žejdlíků zase taková práce nebyla, horší to bylo s tím dřívím... v tom horku jsem potil krev a obrovská hromada dříví se stále ne a ne zmenšit.

"Tak to už stačí, svůj dluh už sis odpracoval a jak tak koukám i něco navíc, začíná se stmívat nahoře mám ještě dva volné pokoje, jeden z nich může být na dnešní noc tvůj," nabídl mi hostinský.

"Ne, díky, mám už jiné plány."

"No, to nezní špatně, stejně nevím co bych teď večer ještě hledal, beru to."