"Ne, opravdu nechci."
Otočil jsem se ke svému stolu a doufal, že mě již nebudou otravovat.
Ohlodal jsem poslední kost, dosrkl zbytek piva a pokynul na hostinského, který už mě stějně delší dobu sledoval.

"Mám nahoře ještě dva volné pokoje, jeden z nich může být na dnešní noc váš," optal se mě hostinský při placení.

"Ne, díky, mám už jiné plány."

"No, to nezní špatně, stejně nevím co bych teď večer ještě hledal, beru to."